A ŠTAFETU PŘEBÍRÁ ...
Zeptali jsme se Jaromíra Kohlíčka…
1) Dnešní den poznamenala velmi smutná událost. Nečekaně zemřel s. Miloslav Ransdorf... Jaromíre, jak se po této smutné zprávě cítíte a co pro Vás s. Ransdorf, s nímž jste blízce spolupracoval řadu let, znamenal?
Mílu Ransdorfa znám od roku 1990. Byl jsem tehdy delegátem sjezdu (18. sjezdu KSČ) a musím říci, že se mi líbilo jeho vystupování. Občas bylo třeba poslouchat velmi pozorně a také se mi občas stalo, že jeho encyklopedické znalosti mne zaskočily. Citoval ale vždy velmi přesně. Měl fotografickou paměť, byl schopným řečníkem . . a proto si jej řada hlupáků vybrala za vhodný cíl k okopávání kotníků. Mnohokrát jsem se jej snažil před těmito “kritiky“ hájit. Fantastické byly i jeho znalosti jazyků a osobní znalost spousty vedoucích činitelů levicového hnutí celého světa. V mnoha ohledech nedostižný vzor pro mne „z výroby, z provozu“. Udělal mi před více než čtrnácti lety spolu s Vl. Remkem velkou radost, když přišli navštívit mé rodiče v Mariánských Lázních. Pro tatínka i maminku to byl tehdy velký zážitek. A my tři jsme pak společně pokračovali do Štrasburku.
2) Jak vnímáte fakt, že díky této tragédii nastoupíte do EP právě místo něj?
Je mi to upřímně líto. Měl jsem jinou představu o začátku mého třetího mandátu v EP. Dnes bude v kritických situacích, ve složitých zákrutech vývoje politické situace doma i ve světě člověk jeho formátu chybět. Ve výborech EP nastoupím, jak doufám, na místo mého kolegy, ale jeho znalosti rozhodně nemám. Bude mi chybět i přátelské setkávání z minulých dob – ve Štrasburku byly naše kanceláře naproti sobě. A vždy bylo o čem diskutovat.
3) Čemu, jaké oblasti se budete či chcete věnovat především?
V průmyslu jde o značení původu zboží (důležité pro naše výrobce a exportéry), ochrana trhu proti dumpingu, Odpor proti TTIP a podobných smlouvám, které znevýhodňují naše podniky. Důležité je pokračovat v krocích proti daňovým rájům. V zahraniční politice jde o důslednou snahu o mírové řešení konfliktů a o likvidaci všech cizích vojenských základen v EU. Miliony nezaměstnaných v EU musejí mít přednost před péčí o migranty.
4) Po mnoha letech nejste poslední rok a půl v žádné vysoké funkci. Jak jste se měl, co jste dělal? Na Českolipsku jsme Vás potkali např. v parném létě u Doks, kde jste nejen sponzorsky podpořil, ale především jste se aktivně účastnil Dne dětí se zdravotním postižením i Krajských sportovních her osob se zdravotním postižením, které pořádalo Sdružení tělesně postižených Česká Lípa o. p. s. v čele se s. Evou Zemanovou a na pietní akci v Holanech (zde se každoročně vzpomíná na 28. srpna 1938, kdy se odehrála v době krátce před „Mnichovskou zradou“ velká demonstrace nazvaná Slavnost sbratření na území obce Holany v okrese Česká Lípa uspořádaná dělnickými družstvy Včela a Vorvärts).
To řadoví členové KSČM velmi oceňovali.. tedy to, že jste pravidelně tyto akce nenavštěvoval jen jako europoslanec, ale po té i jako řadový občan, řadový člen strany, protože u mnoha jiných není aktivita patrna ani když jsou tzv. "ve funkcích"... Byl jste tedy stejně aktivní jako v dřívějších letech, i přesto že nyní jste již nebyl europoslancem?
Podle svých možností jsem opravdu pokračoval v činnosti. Pochopitelně bez příjmů poslance, diplomatického pasu a dveře otevírajícího statutu zástupce ČR v EP. .Po několika konkursech jsem zakotvil v porcelánce v Dubí. „U komína“. Práce není jednoduchá, ale je to práce s lidmi, v provoze a přináší mi radost z výsledků. V listopadu jsem byl zvolen předsedou Městského výboru KSČM v Teplicích a na okresní konferenci nejen v Teplicích jsem byl navržen na místopředsedu ÚV KSČM. A samozřejmě dále pracuji ve Stálém fóru Evropské levice – regionů, kde mj. protestujeme proti cizím základnám (při velikonočním pochodu v Ansbachu), pořádáme Eurocamp, jedeme na kolech uctít památníčky osvobození v okrese Teplice 8. května a připravujeme i řadu dalších akcí. Jsem patronem několika opakujících se kulturních akcí (např. Festival mládeže) a jsem nově zvolený člen ÚV KSČM za okres Teplice i delegát sjezdu. Děti, vnoučata, zahrádku ani chalupu nezanedbávám.
5) Jaromíre, obdržel jste návrh na kandidaturu do Senátu pro podzimní volby a také nominaci do vedení KSČM (tam by Vás rádi viděli např. delegáti českolipské okresní konference), které se bude volit na květnovém sjezdu. Jak s tím naložíte?
Myslím, že v současné situaci by nebylo správné kandidovat do Senátu. Neslučitelnost funkcí v době krátce po nástupu do EP by nikomu nepomohla. Doporučil jsem jiného kandidáta, kterého rád v kampani podpořím. Tím mohu důvěru členům v obou okresech oplatit. Pokud jde o stranickou funkci, zde jde o snahu podpořit snahu po změně v nejvyšším patře stranické struktury. Zde neslučitelnost
funkcí není a i v jiných stranách je takový souběh užitečný. Budu tedy i nadále - a rád - kandidovat na místopředsedu strany
6) Zaznamenal jste u některých jedinců odlišné jednání či chování k europoslanci Jaromíru Kohlíčkovi a k Jaromíru Kohlíčkovi jako zaměstnanci v provoze?
Skutečně se v některých případech lidé odmlčeli. Nebylo jich mnoho a myslím, že to pro mne není žádná škoda. Lidé, se kterými rád spolupracuji, mezi nimi nebyli. Organizátoři tradičních akcí mne až na výjimky vřele vítají a zvou na své akce. Moji přátelé ze SPO Dačice mne dekorovali dokonce medailí k výročí SPO.
7) Jaromíre, děkuji za Váš čas a rozhovor pro Severočeskou pravdu a budeme se na Vás těšit na některých dalších z mnoha akcí v Libereckém kraji, kde jich drtivou většinu pořádá českolipská KSČM nebo krajský KČP.
Potěšení bude na mé straně, přijedu a podpořím vždy velmi rád.
22. 1. 2016 se Jaromíra Kohlíčka ptala Radka Kotoučková.